Akademický slovníček

Absolvování předmětu
Podmínky absolvování předmětu stanovuje garant předmětu. Způsoby zakončení jsou stanoveny Studijním a zkušebním řádem. Obvyklou podmínkou je získání zápočtu a úspěšné absolvování zkoušky.
Akademická obec
Akademická obec fakulty a vysoké školy je tvořena učiteli a studenty zapsanými do studia.
Akademický rok
Akademický rok se dělí na dva semestry (zimní a letní) a na prázdniny.
Akademický senát
Akademický senát (AS) je orgánem samosprávy fakulty a vysoké školy. Je složen z volených zástupců akademické obce fakulty nebo vysoké školy. Studentská komora akademického senátu zastupuje studenty na vysoké škole.
Hodnocení předmětu
Hodnocení předmětu vychází z klasifikační stupnice ECTS. Primárním hodnocením jsou body v rozmezí 0…100 získané za aktivity v průběhu semestru a za úspěšně absolvovanou zkoušku. Celkové bodové hodnocení pak dává výslednou známku:
ZnámkaBodySlovně
A100-90výborně (excellent)
B89-80velmi dobře (very good)
C79-70dobře (good)
D69-60uspokojivě (satisfactory)
E59-50dostatečně (sufficient)
F49-0nevyhovující (failed)
Disciplinární řád
Disciplinární řád vymezuje disciplinární přestupky, sankce za jejich spáchání a podrobnosti disciplinárního řízení.
ECTS
Kreditní systém ECTS (European Credit Transfer System) zavádí jednotný způsob hodnocení vysokoškolského studia. Jeho hlavním účelem je usnadnit mobilitu vysokoškolských studentů.
Forma studia
Forma studia určuje průběh studia. Nejčastější je prezenční forma, kdy se studium (přednášky, cvičení, laboratoře) uskutečňuje v prostorách vysoké školy a je očekávána fyzická přítomnost studenta ve výuce. Distanční forma studia naopak klade veškerý důraz na samostudium předložených studijních materiálů, které je doplněné individuálními konzultacemi. U kombinované formy je část studia realizována prezenční formou a část studia distanční formou.
Index
Index dříve sloužil jako průkaz studenta a výkaz o studiu. Dnes je nahrazen identifikační kartou - průkazem studenta a každoročně vydávaným výkazem studia.
Konzultace
Konzultace pomáhají studentům při samostatném studiu, pomáhají řešit zadané projekty a doplňují přípravu ke zkouškám. Každý učitel má na své domácí Web stránce zveřejněny konzultační hodiny, ve kterých ho můžete navštívit.
Kredity
Předměty jsou ohodnoceny kredity, které jsou úměrné zátěži studenta pro absolvování předmětu. Učební plány jsou sestaveny tak, aby při standardní délce studia získal student za semestr 30 kreditů a za akademický rok 60 kreditů. Podmínkou absolvování bakalářského studijního programu je získání alespoň 180 kreditů, u navazujícího magisterského studia alespoň 120 kreditů.
Povinný předmět
Studijní plán studijního oboru obsahuje v každém ročníku řadu povinných předmětů, které jsou profilující pro daný obor. Tyto předměty musí student absolvovat pro úspěšné ukončení studia. Pokud student neabsolvuje některý povinný předmět, musí si jej zapsat v následujícím akademickém roce znovu. Pokud povinný předmět neabsolvuje ani podruhé, je mu ukončeno studium.
Předmět
Předmět je základní jednotkou studia. Má definované kreditové hodnocení, obsah, rozsah a způsob zakončení.
Přednášky
Přednášky jsou základním způsobem výuky předmětů na vysoké škole. Přednášky nejsou povinné, ale bez jejich návštěv těžko zvládnete danou problematiku.
Přijímací řízení
Přijímací řízení je proces přijetí uchazečů na vysokou školu. Je zahájeno po obdržení přihlášky a platby stanoveného administrativního poplatku. Je ukončeno rozhodnutím o výsledku přijímacího řízení. Průběh přijímacího řízení je dán zákonem o vysokých školách a směrnicí fakulty (Pravidla pro přijímací řízení a podmínky pro přijetí ke studiu).
Přijímací zkouška
Přijímací zkouška je hlavní částí přijímacího řízení. Její úspěšné složení je podmínkou pro přijetí, pokud není složení přijímací zkoušky prominuto. Podmínky prominutí přijímací zkoušky jsou stanoveny Pravidly pro přijímací řízení a podmínky pro přijetí ke studiu.
Rada studijního programu
Rada studijního programu je poradní orgán děkana pro příslušný studijní program nebo programy. Úkolem rady je navrhovat studijní plány oborů studijního programu, včetně obsahu státní závěrečné zkoušky, a změny ve struktuře předmětů a sledovat a hodnotit studium příslušného studijního programu.
Registrace a zápis předmětu
Předměty na aktuální a následující akademický rok si studenti nejprve registrují. Registrace slouží pro zjištění zájmu studentů o předměty (volitelné) a na jejím základě je pak sestavován rozvrh výuky. Zaregistrované předměty se převádějí do zapsaných předmětů buď po zápisu nebo po ukončení období registrace.
Semestr
Semestr je základní časová jednotka při organizaci studia (předměty mají délku právě jednoho semestru). Semestr se dělí na období výuky, kdy probíhají přednášky, cvičení, laboratoře a kdy se řeší projekty, a na zkouškové období, kdy se ověřuje, jak studenti probíranou zvládli. Období výuky i zkoušek se dále dělí na jednotlivé týdny.
Semináře a cvičení
Semináře a cvičení rozvíjejí a prohlubují přednášenou látku především v praktických příkladech. Cvičení bývají většinou povinné a studenti v nich mohou získávat body pro hodnocení předmětu.
Státní závěrečná zkouška
Státní závěrečnou zkouškou (SZZ) je úspěšně zakončeno studium. Její součásti je obhajoba bakalářské nebo diplomové práce. Koná se před státní zkušební komisí po splnění všech studijních požadavků daných studijním plánem příslušného studijního programu. Její části a tématické okruhy vyhlašuje děkan na návrh Rady studijního programu.
Studijní a zkušební řád
Studijní a zkušební řád je interní předpis vysoké školy, který je dále upřesněn předpisem fakulty. Podrobně upravuje podmínky studia, formy zkoušek a absolvování studia.
Studijní plán
Studijní plán vymezuje obsah studia daného studijního oboru. Pro každý ročník definuje povinné, povinně volitelné a volitelné předměty.
Studijní program
Studijní program je základní jednotkou pro členění studia na vysokých školách do jednotlivých studijních oblastí. Nositelem studijního programu je fakulta nebo vysoká škola, která studijní programy předkládá Národnímu akreditačnímu úřadu k posouzení a schválení.
Studijní obor
Studijní program se obvykle člení na menší jednotky nazývané obory. Bakalářský studijní program Informační technologie uskutečňovaný na FIT se na obory nedělí (formálně obsahuje jediný studijní obor Informační technologie). Navazující magisterský studijní program Informační technologie a umělá inteligence se na FIT dělí na sedmnáct specializací.
Stupeň studia
Podle Boloňské deklarace se studium na vysokých školách v Evropské unii člení do tří stupňů. Prvním stupněm je stupeň bakalářský (absolventi získávají titul bakalář, ve zkratce Bc. uváděnou před jménem), navazuje stupeň magisterský (absolventi FIT získávají titul inženýr, ve zkratce Ing. uváděné před jménem) a nejvyšším stupněm vysokoškolského studia je stupeň doktorský (absolventi získávají titul doktor, ve zkratce Ph.D. uváděné za jménem).
Učitel
Učitelem na vysoké škole může být profesor, docent, odborný asistent, asistent, lektor nebo vědecký pracovník. Při oslovení učitele se používá nejvyšší dosažený titul: profesor (prof.), docent (doc.), doktor (Ph.D., Dr., RNDr., PhDr., MUDr., JUDr.), inženýr (Ing.), magistr (Mgr.) či bakalář (Bc.). Významné funkcionáře školy či fakulty je vhodné oslovovat jejich funkcí (rektor, prorektor, děkan, proděkan, ředitel).
Vědecká rada
Vědecká rada je akademickým orgánem fakulty a vysoké školy. Projednává otázky pedagogické a vědecké činnosti, spolupráce s praxí, návrhy na jmenování profesorů a docentů.
Zápis
Zápis v daném akademickém roce je aktem, umožňujícím získat práva studenta pro tento akademický rok. Zápis do vyššího ročníku je podmíněn splněním podmínek studia, daných studijním plánem a Studijním a zkušebním řádem.
Zápočet
Zápočet je udělován za splnění požadavků určených garantem předmětu pro příslušný předmět. Uděluje jej vyučující předmětu. Zápočet je podmínkou pro přihlášení se na zkoušku.
Zkouška
Zkouška může být písemná, ústní nebo kombinovaná, slouží k prověření vědomostí studenta. Výsledek zkoušky klasifikuje zkoušející bodovým hodnocením. Pro úspěšné absolvování zkoušky může garant předmětu stanovit minimální bodové hodnocení, které musí student dosáhnout (jinak za ni nezískává bodové hodnocení). Zkouška má dva opravné termíny.
Nahoru