Stručná historie katedry

K zahájení šk. r. 1985/86
Jan Blatný

Prvý návrh samočinného počítače v Československu byl sice vytvořen již v r. 1947 (Badatelský ústav matematiky České akademie věd a umění), ale z půdy akademické (později VÚMS) se využívání, zavádění a výroba počítačů dostala až koncem 50-tých let.

Prvé přednášky o programování byly u nás v r. 1958 zahájeny na MFF UK v Praze. V Brně byla obnovena v r. 1958 FS a v r. 1959 FE, ale již v r. 1959 se na katedře matematiky FS (kterou vedl prof. Brejcha) vytvořila skupina učitelů zabývajících se programováním (M. Fendrych, V. Kudláček, Miklíček, Frant. Fiala a Ivo Rosenberg, Josef Nedoma a Jar. Vlach) a ve šk. r. 59/60 se seznamovali studenti oboru měřicí a řídicí technika na FE se základy číslicových a analogových počítačů (J. Blatný, ext.).

Praktické zkušenosti jsme získávali na sovětských počítačích URAL 1 v Praze. A abychom získali i praxi s návrhem a konstrukcí, navrhli jsme na VA AZ optimalizovanou variantu ALJ a řadiče, kterou jsme realizovali a několik let jsme ji využívali i ve výuce na FE. Na její realizaci se podílela i řada našich studentů hlavně v prázdninových výrobních praxích.

V r. 1961 se podařilo za podpory průmyslových podniků zakoupit pro školu počítač LGP 30 (týž počítač získala současně i MFF UK v Praze - byly to prvé dva počítače v resortu školství ČSR) - takže cvičení z programování i ukázková cvičení z konstrukce a technické údržby již mohla probíhat na počítači. Výuku programování, matem. logiky a teorie automatů zajišťovala na FE skupina pracovníků na katedře matematiky. Odborné zaměření této skupiny výrazně ovlivňoval RNDr. Václav Kudláček, CSc., který se také výrazně podílel na přípravě studijních programů a na obsahové náplni řady předmětů zaměření SAPO.

Díky přízni tehdejšího ředitele VÚMSu v Praze Vratislava Gregora, jsme pro laboratorní výuku postupně získali funkční vzorky: reléového počítače ZETA E1b (1963), NISA E1a a ferodiodového počítače MNP 10 vyvinutých ve VÚMSu, vhodné zdroje a měřicí techniku.

1. 10. 1964 byla zřízena samostatná katedra SAPO. Kromě prof. Kalendovského jako děkana fakulty a tehdejšího rektora prof. Meduny se o zřízení katedry zasloužil svým velkorysým postojem doc. Ludvík Frank, vedoucí katedry matematiky na FE, který dal převést na katedru počítačů skupinu pracovníků zaměřenou na programování. Podmínkou pro zřízení katedry totiž byl jistý minimální počet učitelů.

První členové katedry tedy byli:

• Ing. J. Blatný, CSc.
• Ing. J. Haška
• M. Blatná, dříve Čehovská
• J. Kolenička

Učitelé převedení z katedry matematiky:

• Ing. JUDr. Jiří Nedoma
• J. Zapletal
• H. Onderlíčková
• F. Fiala
• Procházka

Po založení později byli přijatí:

• J. Liškařová
• Z. Rábová
• T. Aujeský
• V. Krejčí
• P. Svoboda
• Vl. Melkes

Sekretariát nám zůstal společný s KAMT a sekretářkou pro obě katedry byla A. Poidingerová, vedoucím katedry SAPO i KAMT byl do 31. 1. 1965 doc. Blatný.

V dalších letech se osazenstvo katedry pozvolna měnilo. Na praxi přišel v posledním ročníku studia na VA AZ I. Rukovanský, který byl po ukončení studia přijat na katedru. Dále nastoupil M. Linhart, Zd. Zeman, H. Klíma. V r. 1966 E. Štrucerová - nyní Kapplerová, H. Vášová, Vl. Květoň, M. Svobodová - nyní Drábková. Od září 1966 jsem získal studijní pobyt v Kanadě na katedře výpočetní techniky University ve Winnipegu. Tam jsem měl možnost seznámit se v té době s nejnovějšími počítači IBM série 360 a s problematikou modelování jejich činnosti při návrhu.

Vedením katedry byl pověřen doc. V. Kudláček, z jehož iniciativy vznikla také katedra teoretické kybernetiky (zřízená s platností od 1. 12. 1966). Doc. Kudláček však koncem roku odešel na 1/2 roční studijní pobyt do Itálie, a vedení katedry SAPO převzal doc. Haška.

Katedra se rozrůstala, budovali jsme laboratoře - číslicových prvků a systémů, vyráběli jsme laboratorní přípravky i napájecí a speciální impulsní zdroje pro měření feritových jader, ferodiodových obvodů, elektronkových a diodových logických obvodů:

• dostali jsme počítač E 1b, který byl na katedře v provozu až do r. 1966, pak CELLATRON, převodem z LSP LGP 30 (1967) a v březnu 1968 MSP 2a,
• zahájila se výuka analogových počítačů, s níž nám zpočátku pomáhala VA AZ (doc. Bobek) a kterou po svém nástupu na katedru převzal Ing. Haška,
• pomoc ARITMY Praha.

Protože se budovaly i jiné katedry a v budově na Antonínské nebylo dosti prostoru, získal rektor Meduna od vojáků kadetku, do níž se po opravě přestěhovala v r. 1967 - KAMT a v r. 1968 i katedra SAPO.

Počítače MSP 2a ani LGP 30 nebyly sice žádné technické zázraky, ale pro katedru měly nesmírný význam - nejen tím, že nám poskytly základnu pro praktickou výuku, ale i tím, že jsme pro jejich údržbu (která byla v režii katedry) a provoz získali 27 nových míst. To byl pro katedru kvantitativní zvrat (o nějž se zasloužil především doc. Haška a vedoucí odd. pro rozvoj škol a výpočetní techniku MŠ JUDr. Dlabal, Josef Kopecký z MŠ, rektor Meduna a kvestor Kratochvíl), který postupně přinášel i kvalitativní změny.

V r. 1968 bylo na katedru přijato 18 nových pracovníků, z nichž uvádím ty, kteří přispěli k jejímu dalšímu budování a mají velké zásluhy na výsledcích, kterých se dosáhlo ve výuce i ve spolupráci s průmyslem i ve vědeckovýzkumné oblasti. Jsou to:

• M. Hanzl, J. Honzík, P. Hrubý, J. Schwarz, J. Zachoval, M. Eysselt, M. Mrázková-Hanzálková, J. Staudek, F.Zbořil, J. Rumlerová-Kreslíková, J. Vašta, J. Remsová, J. Julínek.

V nových prostorách na kadetce se mohla katedra všestranně rozvíjet. Spolupracovali jsme:

• s Výzkumným pracovištěm syst. inženýrství při VA AZ a Správou dopravních letišť ČSSR na automatizaci řízení leteckého provozu, a to konkrétně na návrhu počítačového systému i jeho operačního systému. Přitom jsme navázali spolupráci s TESLOU na úpravách počítače TESLA 200, návrhu a realizaci jednotky styku se zařízeními JSEP (Ing. Bukáček, I. Mrázek).
• s VÚMS Praha na alfanumerickém displeji s funkční (senzorovou) klávesnicí - typu memo a problematice dálkového přenosu dat.
• pomohli jsme při vytváření brněnské pobočky VÚMS (která vznikla vyčleněním skupiny zajišťující výrobu počítačů ve Zbrojovce) tím, že jsme jim poskytli detašované pracoviště, na němž vznikla mj. prvá čsl. elektronická kalkulačka (P. Svoboda, J. Bureš).
• s TESLOU ÚVT se zahájila spolupráce katedry na vývoji programového vybavení počítače RPP-16 a katedra se zapojila do řešení výzk. úkolů státního plánu základního výzkumu v oblasti počítačových systémů, koordinovaných ÚTK SAV v Bratislavě.

Dalším významným mezníkem byla smlouva o spolupráci mezi GŘ ZPA (později ZAVT) a VUT - v r. 1972 - v jejímž rámci začala úzká spolupráce s VÚMS v Praze na programovém vybavení počítačů:

• ADT 7000 (6.74)
• ADT 4316 (11.76), ADT 4500 (10.78)
• a EC 1021 (4.77)
• EC 1027 (5.80).

Katedra tak prakticky získávala nejmodernější čsl. technické vybavení a možnost přímé spolupráce na vývoji čsl. výpočetní techniky. V této souvislosti je třeba vzpomenout gen. ředitele ZPA s. Vyorálka, řed. VÚMS Vraného a zvláště Ing. M. Kepku. Na katedře pak s. Zbořila a Kunovského se zlatou medailí lipského veletrhu v r. 1975 (za technické a programové vybavení hybridního systému), a zvláště doc. Staudka, s jehož jménem je spojeno systémové programové vybavení počítačů ADT 4316, ADT 4500, 2 zlaté medaile MVB 1980 a 1982 a programové vybavení pro telekom. systémy a počítačové sítě (se systémy EC 1025, ADT a IT). Implementace jazyků C SOL, CSS, PL/1, SFDL/SCL je zásluhou především skupiny Zd. Rábové, a mikrodiagnostické programy systému 1025 převážně pracovníků systémové laboratoře. To však jsou již věci, které většinou znáte.

Z hlediska výuky patří mezi nejvýznamnější události zřízení samostatných studijních oborů, orientovaných na výpočetní techniku na VŠE, na universitách a na elektrotechnických fakultách VŠT v r. 1973. Vzpomínám na to proto, jak byla tato akce zajišťovaná. Ředitel odboru VŠ technických doc. Červenka dal na jednotlivých školách připravit návrhy profilů absolventů a studijních programů na SÚS, SÚP; od dalších institucí si vyžádal přehledy o předpokládaných potřebách různých skupin pracovníků výpočetní techniky a pak svolal všechny do Štiřína, kde se během týdne zpracovala základní koncepce studia na jednotlivých typech škol. Na podrobném zpracování pak odpovědné katedry v celé republice úzce spolupracovaly. Všichni učitelé naší katedry se na této práci aktivně podíleli; pro většinu předmětů připravili i vlastní skripta, z nichž mnohá se využívala i na dalších katedrách.

Od r. 1980 zajišťuje katedra i výuku ve studijním oboru ASŘ; o tuto oblast se stará doc. A. Fuchs.

Na základě našeho návrhu, který podpořily i další katedry VŠ a pracoviště ČSAV byl od 1. 1. 1985 zřízen i samostatný vědní obor 26-17-9 "Výpočetní technika".

V r. 1968 se sice katedra přestěhovala do opravené kadetky, kde však byla prakticky jen hrubá stavba. Pokud jsme chtěli, aby přidělené prostory sloužily potřebám katedry, a to v co nejkratší době, pouštěli jsme se do potřebných úprav sami.

• Nejprve jsme vybourali v dílně starou pekařskou pec, která tam zabírala skoro 10 m².
• Svépomocně jsme obložili akulitem laboratoř pro MSP 2a, což bylo vzhledem k nerovným stěnám, řadě výstupků a odskoků velmi pracné.
• Protože jsme nikde neměli zasedací místnost, pustili jsme se do úprav tohoto sklepa, který byl skoro z 50 % zasypán sutí a rumem. Po vyklizení se objevil další problém. Vlivem poškozené a při rekonstrukci neopravené původní kanalizace byla podlaha a celý malý sklep pod vodou. Tento problém nám vyřešil v r. 1973 Ing. Novák - viz dokumentace.
• Další, ještě rozsáhlejší akce souvisela s generální přestavbou celé systémové laboratoře pro počítač 1021 (v r. 1976), která se opět z větší části řešila brigádami - od výkopů a bourání až po projekt a vlastní instalaci počítače. Kromě pracovníků laboratoře a všech ostatních členů katedry zde prokázal svoje organizační schopnosti J. Sedlák.
• Vestavbou 9 místností do půdního prostoru jsme si vytvořili v r. 1979 vhodnější pracovní podmínky. I. Rukovanský měl při této akci největší zásluhu na jejím rychlém dokončení tím, že získal pro její realizaci Vojenské stavby, které zajistily většinu prací.
• Jednou z posledních akcí je vybudování současného 1. patra Výukového střediska v roce 1986, původně osazeného dvěma minipočítači ADT-4500.

Značná část uvedených prací se dělala po pracovní době, i o volných sobotách, a s opravdovým nadšením a zájmem, přitom většina spolupracovníků měla už svoje rodiny a děti a zbyl nám čas i na ně i na zábavu.

Pracovní aktivita katedry byla oceněna řadou čestných uznání na úrovni fakulty, školy a třikrát na úrovni vlády a ÚRO.

Akcí a výsledků, kterých se dosáhlo ve výuce, vědeckovýzkumné činnosti, spolupráci se závody a výzkumnými ústavy i v budování katedry je samozřejmě mnohem více. O mnohých si můžete přečíst ve 2. dílu Dějin VUT v Brně a ve sbornících VUT vydaných k 10. a 20. výročí založení katedry.

Zde jsem chtěl pamětníkům připomenout, a těm, kteří přišli na katedru v posledních letech přiblížit podmínky a okolnosti, v nichž vznikalo to, co dnes máme. A přesto, že mnohdy nejsme s ledasčím spokojeni a chtěli bychom více a modernějších přístrojů, více laboratoří, techniků, učitelů i peněz, jsem přesvědčen o tom, že nekonstruktivní kritikou, bolestínským stěžováním si, nebo resignací si nepomůžeme.

Je nutno řádně zdůvodňovat a podávat návrhy na řešení problémů a v mezích možností je řešit sami, protože tak, často s menší námahou, dosáhneme toho, co chceme.

V letošním roce nás čekají závěrečné zprávy a oponentury výzkumných úkolů 7. pětiletky, zpřesňování plánů na 8. pětiletku, návrhy změn studijních programů oboru EP, jejich řádné zdůvodnění, modernizace obsahu předmětů a metodiky cvičení, která povede k aktivizaci a větší samostatnosti studentů, organizační příprava sdruženého pracoviště s VÚMS, KS a příp. Teslou.

Přeji Vám všem, abyste byli zdraví, měli dobré rodinné zázemí a dobré přátelské vztahy s ostatními pracovníky, protože to vše nám přispívá k úspěchům a radosti z práce a ze života.

Na závěr vám všem děkuji za vše, čím jste přispěli k budování a dobrým výsledkům katedry SAPO a v upomínku na to vám předám pamětní a děkovné listy.

Vyšší ocenění, která jsme navrhovali, budou předána při dalších slavnostních příležitostech organizovaných fakultou.