Kateřina Fořtová: „Pomohla mi studentská komunita, ta tady funguje skvěle.“

Z gymnázia bez programátorské průpravy až k vývoji vyhledávače domácí technologické firmy Seznam.cz. Kateřina Fořtová popisuje, jaké to je začít s informatikou „od nuly“, proč pro ni byl první ročník na FITu náročnou zkouškou a jak jí pomohla silná studentská komunita, vytrvalost i postupné hledání vlastního směru. Kvalitní základy z FITu otevírají dveře k atraktivní práci hned po škole – přesvědčte se o tom v rozhovoru s naší úspěšnou absolventkou.

Dnes pracujete pro jednu z nejznámějších českých technologických společností. Co Vás na počátku vedlo k rozhodnutí studovat informační technologie? Byla jste už na střední škole ponořená v programování, anebo jste vybírala obor s dobrým uplatněním?

Řekla bych, že platí tak nějak obojí. Studovala jsem gymnázium ve Žďáře nad Sázavou a dlouho jsem stran budoucnosti byla nevyhraněná, nevěděla jsem, co bych měla dělat. Rozhodovala jsem se až ve čtvrťáku na gymplu a mezi přihláškami jsem měla i práva. Kamarád z průmyslovky mi ukázal C++ a mně to připadalo zajímavé, byly to ale jen úplné základy. Samozřejmě jsem věděla, že uplatnění v oboru je zajímavé a stejně tak i nástupní platy. Rozhodně lepší než třeba v těch právech… Nejsem ten případ, který by se na střední vrtal v elektronice, a programovat jsem se naučila až na FITu. Tak bych shrnula svou připravenost ke studiu IT.

Proč jste si vybrala právě FIT?

Líbilo se mi, že IT obecně a FIT konkrétně nabízí obrovské množství oborů a možností, kterým se můžu v budoucnu věnovat. Nebyla jsem si jistá, jestli na to budu mít. Na druhou stranu jsem si říkala, že to za zkoušku stojí – škola mi dá kvalitní základy a já si pak budu moct vybrat vlastní směr. Brno bylo navíc blízko od Žďáru a prostředí fakulty na mě působilo dobře. A v neposlední řadě má FIT v technické komunitě i mezi firmami silné jméno. Dostala jsem se bez přijímaček díky dobrému výsledku maturity z matematiky – měla jsem na gymnázium na tento předmět opravdu fajn učitelku.

Byl pro Vás první ročník na vysoké škole velkou výzvou?

Prvák byl výzva, souhlasím. Zvlášť v tom naučit se potřebný typ myšlení. Nazvala bych ho dekompozicí problému na základní části, jde o schopnost rozložit složitý úkol na jednotlivé části, kroky. Toto jsem předtím neznala, nepoužívala. První roky studia jsou náročné, dělá se převážně v programovacím jazyku C a zvlášť některé předměty chtějí intenzivní přípravu. Vzpomínám si, že jsem opakovala předmět IOS – Operační systémy. Já z gymnázia znala vlastně jen Windows… Získala jsem málo bodů z projektu. Ale zase mě to donutilo naučit se třeba s Linuxem, takže to smysl mělo.

Tomu říkám ostrý začátek. Kdy se situace zlomila?

Zlomilo se to na konci druháku a ve třeťáku. A zvlášť s bakalářskou prací. To už jsem dělala v Pythonu a našla jsem si téma, o němž jsem byla přesvědčená, že mě bude bavit. Věnovala jsem se biometrii, otiskům prstů. Vedla mě anglicky mluvící školitelka, Dr. Mona Heidari, neplánovaně jsem si tak zlepšila i vlastní angličtinu. A magisterské studium mě bavilo ještě víc. Diplomová práce se týkala klasifikátorů obrazu aplikovaných na otisky prstů s různými deformacemi – já dotrénovávala jejich identifikaci s pomocí neuronových sítí. Bylo to časově náročné na učení, ale téma opravdu zajímavé.

Dostala jste se někdy během studia do bodu, kdy byste to bez cizí pomoci nezvládla?

Vlastně ano, občas toho bylo hodně. Ale měla jsem kolem sebe dobrou komunitu spolužáků, fungoval Discord, šikovní lidi na konkrétní látku streamovali vysvětlování složitých příkladů. Myslím si, že na jiných školách je to víc o jednotlivcích, tady ta studentská komunita fungovala dobře.

Co bylo podle Vás tím faktorem, díky němuž jste nakonec všechno zvládla? Je to nějaký vrozený talent, předpoklad pro IT, typ myšlení?

Myslím, že spíš houževnatost. Dostanete třeba projekt v programovacím jazyku, který jste nikdy neviděli. A musíte si s tím poradit. Musíte vytrvat. V IT se pořád objevují nové technologie a úkoly, které člověk nezná, takže je důležité nebát se vzít dokumentaci, kurz nebo tutoriál a postupně se k řešení propracovat. A také je důležité si třeba větší projekt, jehož zadání vypadá náročně, rozdělit na menší kroky. Pro mě bylo lepší projekty řešit aspoň trošku s předstihem, minimálně si nějakou kostru rozpracovat. Nerada jsem zahlcena úkoly na poslední chvíli. Zpětně mě jen mrzí, že jsem během studia nepracovala. Když si píšete po škole životopis, zkušenosti z praxe jsou bonus. Chtěla jsem vyzkoušet aspoň stáž, ale škrt přes plány mi udělal covid.

Když jste končila magisterské studium, uvažovala jste o pokračování na doktorském studiu?

Nabídka přišla, ale já měla, přiznávám, obavy z finanční stránky. Přitahoval mě firemní svět, nejen kvůli penězům. Na FITu jsem strávila pět let a popravdě už jsem cítila, že je čas posunout se dál. Akademické prostředí mi hodně dalo, ale zároveň jsem měla potřebu vyzkoušet si svět mimo školu. Lákal mě stabilnější příjem, možnost pracovat na reálných projektech s dopadem na uživatele a také práce s technologiemi, které se ve firemním sektoru rozvíjejí rychleji. Chtěla jsem získat praktické zkušenosti a vidět výsledky své práce v praxi.

Když se řekne Seznam, vybaví se asi všem opravdu velká firma. Jak se do podobné společnosti člověk hned po škole dostane?

Nastoupila jsem do Seznamu hned po státnicích. Trh práce byl pro ajťáky velmi otevřený. Hlásila jsem se na inzerovanou pozici, ale bylo mi řečeno, že v mezičase byla obsazena, a tak mi nabídli jinou: back-end programátor pro Seznam vyhledávač. Hodně využíváme programovací jazyk Go, s nímž jsem se na FITu nesetkala. Na druhou stranu díky obecným základům z FITu jsem byla schopna rychle se vše doučit. Hodně mi pomohla instituce zpětných vazeb od kolegů, tzv. code review. I po třech letech ve firmě se stále učím nové věci, a to je fajn. Česká republika je jednou z mála zemí světa, kde má Google při vyhledávání reálnou konkurenci. Seznam navíc aktivně investuje do nových technologií, snaží se reagovat na současný boom AI a jednotlivé prvky postupně začleňuje i do svého vyhledávání. Je to značka, kterou zná napříč Českem každý, resp. každý ví o jejích produktech. A to je pro mě velmi motivující.

Když se ohlédnete dozadu na roky strávené na Fakultě informačních technologií: V čem vidíte přínos fakulty? A na jaké výzvy a překážky jste při studiu narážela?

Na fakultě jsem pochopila význam vytrvalosti. V práci zase roli nadšení pro projekty. Na FITu jsem poprvé v životě byla v převážně mužském prostředí. A musím říct, že na nějaké předsudky typu „IT je pro kluky“ jsem nikdy nenarážela. V Seznamu jsem v týmu vyhledávače jediná holka, ženy pracují spíše ve výzkumu nebo datové analytice. Ale já jsem i tak dobře zapadla do kolektivu. Znalostně mi studium samozřejmě dalo základy programování obecně a rozhled po IT světě. A co mi vzalo? Bylo to časově náročné. Dneska si vážím toho, že mám večery po práci volné.

Ing. Kateřina Fořtová, absolventka FITu (2017–2022), diplomovou práci psala na téma související s biometrií „Analýza konvolučních neuronových sítí pro detekci a klasifikaci poškození otisku prstu“. Po studiu nastoupila jako back-end programátorka fulltextového vyhledávače Seznam.cz.