Od akademického výzkumu přes spin-off až mezi světové lídry. "K úspěchu je třeba složit stovky dílů," říká šéf Flowmon Networks

/Absolventi/ Spolu s kolegou z FIT VUT byli prvními zaměstnanci firmy, která začínala v jedné místnosti. Dnes Jiří Tobola vede společnost, která patří mezi lídry v monitoringu a analýze síťového provozu a zaměstnává 130 lidí. "Celé to považuji za úžasný příběh úspěchu, kam může výzkum na škole vést," říká současný šéf společnosti Flowmon Networks. Ta vznikla před třinácti lety jako univerzitní spin-off, dnes má více než tisíc zákazníků po celém světě. 

Začínali jste jako "garážová firma", dnes patříte mezi lídry v oboru. Jak se taková věc podaří? 

Cesta byla klikatá. Na začátku byl akademický výzkum, kde jsme chtěli se svými produkty konkurovat Ciscu. To byl sice ambiciózní, ale ne úplně nejšťastnější nápad. Museli jsme začít znovu, najít svoji vlastní cestu. Svoji pozornost jsme tehdy upnuli k monitorování a bezpečnosti počítačových sítí. Naše unikátní prototypy se zalíbily i Evropské komisi a ta nám navrhla, abychom je komercializovali. 

To byl začátek. Za technologií stála skupina vědců kolem sdružení CESNET, Flowmon Networks poté vznikla jako spin-off firma, ve kterém mají univerzity podíl. Jaké má propojení s akademickým světem výhody?

V první řadě možnost dlouhodobé spolupráce s univerzitou. Je pro nás snazší domluvit se například na společném projektu nebo zadání tématu diplomové práce. Je to obrovská síla, která nám pomáhá v inovaci našich produktů. Pravidelná spolupráce s univerzitami je dnes ve Flowmon Networks nedílnou součástí vývojového a inovačního procesu. Společně se podílíme na řadě výzkumných a vývojových projektů. A naši zákazníci se s výsledky spolupráce mohou setkávat každý den.

I vy sám jste prošel univerzitním prostředím. Co vám dalo? 

Celé to považuji za úžasný příběh úspěchu, kam může výzkum na škole vést. Na FIT jsem nastupoval v roce 2002 a tehdy bylo nové a tak trochu divné dělat projekty ve skupinách. Byla to ale správná příprava na reálné fungování ve firmách. Je skvělé, že na škole působí mnoho výzkumných skupin a je zde mnoho projektů. Od druhého semestru jsem tak měl možnost pracovat na výzkumu v projektu Liberouter. Kromě vítaného stipendia to znamenalo dělat bakalářskou či diplomovou práci, které měly reálný dopad a nebyly jen do šuplíku. A nakonec z projektu Liberouter vznikla společnost Flowmon. Mrzí mě jen, že se moje působení na škole nepodařilo zakončit absolvováním doktorského studia, ale bohužel se brzy ukázalo, že dělat výzkum a zároveň jej komercializovat je časově obrovský problém.

FOTO: Archiv Flowmon Networks

České vysoké školy neměly před 13 lety s komercializací mnoho zkušeností. Vy s byznysem asi také ne... 

Tam nám skutečně chyběly zkušenosti nejvíce. Důležitá proto byla podpora Jihomoravského inovačního centra, které nám od počátku poskytovalo nejen prostory, ale také cenné konzultace, semináře, právní služby nebo kontakty, a hlavně příchod Rostislava Vocilky na pozici výkonného ředitele. Přinesl potřebné zkušenosti z ICT firem, kde dříve působil. Konkrétně zkušenosti s budováním obchodu, umisťováním značek na trh, řízení týmů i s vytvářením a změnami firem.

Jsou tedy dobrá technologie a schopný management "receptem" pro úspěch? 

K úspěchu je třeba složit stovky dílků. A kdyby zde nebyla jedna z mnoha zdánlivě menších věcí, vůbec se to nemuselo podařit. Za základ úspěchu považuji tým správných lidí, motivaci něco dokázat a sílu v technologiích. Samotný produkt se během času měnil a dále se měnit bude, ale pokud okolo sebe máte správný tým, můžete dosáhnout nečekaných a neplánovaných úspěchů. Když se ohlédnu zpátky - přišli jsme ve správné době, se správnou technologií a měli šťastnou ruku v našich akvizicích. Technologicky šel úspěch Flowmonu ruku v ruce se změnou přístupu firem k zabezpečení IT infrastruktury. 

Co se změnilo? 

V době vzniku Flowmonu již bylo na celosvětovém trhu bezpečnostních řešení patrné, že stávající způsob ochrany IT infrastruktury založené na ochraně perimetru sítě a koncových stanic přestávají stačit. Tradiční nástroje totiž dokáží ochránit firmu jen před určitými útoky. Proto byla potřeba technologie, která zajišťuje visibilitu do síťového provozu a analyzuje neobvyklé chování. Technologie, která slepá místa v ochraně firmy pomůže pokrýt. 

V počátku tedy stál vývoj unikátní technologie. Vsázíte na vývoj i dnes? 

Bez technologického vývoje bychom nebyli tam, kde jsme dnes. A pokud chceme i nadále patřit mezi lídry v oboru, je pro nás proces inovace a vývoje naprosto klíčový. I proto jsme se v letošním roce zapojili do nejvíce výzkumných a vývojových projektů v historii firmy a vyčleňujeme pro ně stále více naší kapacity.

Když jste se v roce 2018 stal ředitelem firmy, nastavil jste ambiciózní cíle. Změnila na nich něco současná krize? 

Náš dlouhodobý cíl se nemění. Tím je postavit globální technologickou společnost, která dá atraktivní práci více než 800 lidem a bude světovým lídrem v monitorování a bezpečnosti síťového provozu. Krátkodobé cíle jsme ale museli revidovat. V lednu jsme zahájili další kolo expanze do USA a chtěli posílit naši pobočku novými lidmi do obchodu a marketingu. Po dvou měsících jsme museli tuto aktivitu zastavit a odložit.

Vidíte na současné situaci i něco pozitivního? 

Všichni víme, jaké obrovské problémy má turistický průmysl, hotely, aerolinky a je zřejmé, že nás čeká ekonomická recese. Na druhou stranu jsou tu i pozitiva - najednou je možné organizovat webmeetingy i do Japonska a Ameriky, které dříve všichni odmítali. Spousta agend se převádí do elektronické podoby a věřím, že když se podíváme zpět za pět deset let, řekneme si, že to byla doba akcelerace digitalizace, kdy se i naše maminky a babičky naučily "skypovat".

Současná krize je zároveň i výzvou ve vašem oboru - ukazuje se jako "ideální" čas pro kyberbezpečnostní útoky. 

Ano, pandemie koronaviru je příležitostí pro útočníky. V posledních měsících pandemie udeřil nebývale tvrdě opět ransomware. Největší kauzy jsme mohli sledovat v médiích, ale skutečný rozsah byl mnohem větší. Bohužel realita je dnes taková, že bezpečnost firem končí na úrovni nutného minima, kterým je antivirová ochrana stanic, ochrana perimetru firewallem a infrastrukturní monitoring pro kontrolu dostupnosti serverů a klíčových služeb. Zde však vzniká pocit falešného bezpečí. Když si uvědomíte, že ve vaší síti komunikují stovky zařízení, která jsou bez jakékoliv kontroly nebo zabezpečení, jako jsou kamery, tiskárny nebo také rentgen či magnetická rezonance. My pandemii vnímáme jako příležitost. Firmy zjišťují, že IT infrastruktura je pro ně kritická a je potřeba ji chránit.