FIT VUT má ve svých řadách nového profesora. Martin Čadík převzal z rukou prezidenta jmenovací dekret

Ve Velké aule pražského Karolina předal v úterý 16. 12. 2025 prezident republiky Petr Pavel za účasti ministra školství Roberta Plagy celkem 69 jmenovacích dekretů novým profesorům a profesorkám. Dekret si převzal také čerstvý profesor Fakulty informačních technologií pro obor Výpočetní technika a informatika. Martin Čadík (Ústav počítačové grafiky a multimédií) působí na naší fakultě od roku 2013; o dva roky později se stal docentem, po deseti letech nyní přidává nejvyšší vědecko-pedagogický titul.

Čadík je vedoucím výzkumné skupiny CPhoto@FIT, která se, jak název napovídá, zabývá souvislostmi výpočetní fotografie. Metody jejího výzkumu stojí na pomezí zpracování obrazu, počítačového vidění, grafiky, fyziky, vizuálního vnímání a dalších oborů. Skupina se zaměřuje na zpracování HDR obrazu a videa, hodnocení kvality obrazu a videa, výpočetní estetiku či lidské vizuální vnímání.

Geolokalizace: Když fotka může říct více

Hlavním předmětem zájmu samotného Martina Čadíka je geolokalizace, tedy využití geografických či topografických modelů povrchu planety ke zpracování pořízené digitální fotografie s cílem získat další informace a vytvořit novou informační vrstvu, která původní snímek rozšiřuje. Typicky se jedná o určení pozice či orientace kamery, toho, kde stál fotograf v okamžiku pořízení snímků, jak se například jmenuje hora, kterou na své fotografii zachytil apod. Čadík se výpočetní fotografii a geolokalizaci věnuje už přes 20 let. Částečně přitom propojuje vědecký zájem se zájmem soukromým. „Baví mě hory a příroda a dost často dělám výzkum s outdoorovými snímky. A bývají to i moje fotky,“ komentuje snímek, jehož spárování s modelem během rozhovoru demonstruje. „Dostanu fotku, v obecném případě o ní nevím nic, a mým cílem je zjistit, odkud byla pořízena a kterým směrem se fotograf díval. Na to aplikujeme náš algoritmus a výsledkem je zarovnání fotky s renderovanými daty modelu pomocí nalezených korespondencí.“ Model sám je nosičem nových informací, umožňuje zjistit z jediného snímku řadu věcí. A to včetně botanických (např. porost) a geografických či topografických dat (identifikace kopce, nadmořská výška aj.). Následně se nabízí další možnosti pro editaci a prezentaci digitální fotky třeba i ve formě rozšířené reality.

Martin Čadík s kolegy využívají postupů strojového učení, které, jak Čadík připomíná, je dnes všeobecně označováno termínem AI. Tyto postupy přitom historicky úzce souvisejí právě s oblastí počítačového vidění. „Dnešním pohledem můžeme říct, že jsme v počítačovém vidění AI dělali vlastně vždycky. Aktuálně je ten pojem ale brán velmi zeširoka.“ Sám využívá např. neuronové sítě typu transformer nebo konvoluční NS, pro jejichž trénování sbírá renderovaná data.

Při dotazu na konkrétní aplikace vytvořeného algoritmu a metod zmiňuje Martin Čadík řadu položek. Data z modelu např. přesně definují vzdálenosti mezi objekty v záběru, které lze změřit. Umožňují tedy i měnit hloubku ostrosti nebo simulovat záběry obrovských, jinak výrobně nerealizovatelných objektivů. Specifickou oblastí aplikace je rozšířená realita, která třeba přímo v mobilním telefonu uživatele doplní obraz ve fotoaparátu o další informace, resp. při následném zpracování na počítači umožní úpravy snímků, které by jinak byly hodně komplikované. Uživatelé mohou přeostřit na jiný objekt, přidat stíny nebo změnit osvětlení fotky. Software také dokáže zasadit pořízenou fotografii přímo do terénu a může pak ve virtuální realitě vrátit fotografa přímo na místo, odkud byl snímek pořízen. Fotograf pak díky speciálním brýlím ostatním pomocí „průletu“ modelem doplněným snímky ukáže místo, kde fotil, a to, jak vypadá okolí mimo záběr fotografie. Software vyvinul Čadíkům tým ve spolupráci se společností Adobe Research a již výsledky patentovali. A geolokalizace má přirozeně i bezpečnostní či forenzní využití, připomíná Čadík.

Čadíkova vědecká dráha se však rozhodně nesoustředí jen na jedno téma. Sám zmiňuje technologii HDR, jíž se věnoval už během svého působení v Max Planck Institut für Informatik. A také nesmírně širokou vědeckou výzvu, jíž je lidské vizuální vnímání. Odborně už nahlédl i do dílčích podoborů, jako je třeba refotografie.

Závazek a budoucnost

Čerstvou profesuru vnímá Martin Čadík jako závazek: „Vážím si toho. Asi na profesuru nastal ten správný čas. Napadá mě v souvislosti s ní rostoucí zodpovědnost, už třeba jen v té rovině, že vyjádření profesora má veřejně větší váhu, proto je maximální přesnost zapotřebí. Na druhou stranu znám řadu odborníků, kteří jsou excelentní, ale profesuru zatím nemají nebo o ni vyloženě neusilují.“ Sám zmiňuje i rovinu výchovy budoucích talentů: „Je to nejen vědecká, ale také pedagogická hodnost. Ten závazek předávání zkušeností studentům, doktorandům, vnímám silně.“

Stran budoucích odborných výzev má Martin Čadík poměrně jasno: „Stále vylepšujeme metody počítačového vidění zatíženého množstvím šumu. Pracujeme na vylepšení metod, a to na několika frontách. Cílem je přesnější identifikace lokace.“ Zmiňuje i možnost odhalování fotografických podvrhů či manipulací (ve smyslu posteditování) fotografií. Nadále by se chtěl věnovat také aktivitám v rámci komunity svého oboru. Dlouhá léta organizuje setkání českých a slovenských kolegů HiVisComp. Jedenáctý ročník akce proběhne v lednu 2026 ve Vysokých Tatrách.

My Martinu Čadíkovi k titulu profesora gratulujeme a přejeme mu, aby jej jeho výzkum nadále bavil tak, jak je aktuálně zřejmé i z krátkého rozhovoru s ním.